Nejvyššímu celku zručského SKC, Tennislinu, skončila sezóna 2012/2013, ve které se umístil na konečné čtvrté pozici! Áčko se v průběhu ročníku muselo potýkat s různými nástrahami a strastmi, zhodnoťte s námi a podívejte se zpět na nejdůležitější okamžiky uplynulé divizní účasti...

Předsezónní plánování - Play off s ohrožením lídra z Boleslavi

   Tennisline vstupoval do své druhé sezóny v nejvyšší krajské soutěži coby jeden z možných favoritů na postup. Jednoznačným lídrem divize měla být Mladá Boleslav, ale na druhé barážové místo o postup do třetí ligy zůstávaly dveře otevřené. Právě zde se naskýtala cestička pro tým, jež v minulém ročníku obsadil až šesté místo a chtěl své výsledky zlepšit v sestavě: František Herout, Daniel Nevřela, Karel Šmidt, Pavel Škopek a střídající Lukáš Kučera.

Úvodní polovina sezóny - vzlety a pády

   Hned úvodní utkání s extřetiligovými Říčany ukázalo oprávněnost ambicí Zruče, když zvítězila vysoce, 10:3. Následující víkend však doplatila na pracovní povinnosti Daniela Nevřely, což bylo dalším náznakem smutné minulé sezóny. Víkend dopadl smolnými prohrami. A-tým však dokazoval, že když nastoupí v plné síle, málokdo na něj má šanci, viz utkání v Sadské, kde zvítězil 10:4! Do konce první poloviny již hráči zaváhali pouze v oslabených sestavách v Mnichově Hradišti a Mladé Boleslavi.

Odchod Karla Šmidta do německého angažmá

   Již začátkem zimy začal Karel Šmidt opět šuškat něco o přestupu do Německa za lákavými "éčky". K přestupu však potřeboval souhlas oddílu, o který jeho vedoucího p. Leoše Fialu ani nepožádal a pouze oznámil svůj první start v německé soutěži. Stížnosti na České, prostřednictvím té i na Německé asociaci se neujaly, a tak musel být tento doslova emigrant vyřazen ze soupisek, což ovlivnilo nejen samotné Áčko, ale i další zručské týmy...

Druhá polovina sezóny - puzzle na několik způsobů s různým řešením

   V novém roce tak Tennislinu začala neuvěřitelná slepovačka. S Danielem Nevřelou nemohl pravidelně počítat a navíc přišel o druhého hráče základu. Toho navíc nahradil Leoš Fiala ml., který na jaře nakonec neodehrál ani jeden zápas. Smůlu v Říčanech, kde přišla prohra 8:10 nahradilo štěstí v podobě oslabení rivalů z Hudlic. Nakonec Áčko poslepovalo pět výher, když ji do úvodní čtyřky pomohly nejen špatné výsledky okolních týmů, kontumace Říčan s Hudlicemi, ale také částečně taktický záměr Mladé Boleslavi.

Středočeský pohár - Čtvrté vítězství v řadě

   Výrazným úspěchem v celé sezóně se stal čtvrtý zisk Středočeského poháru v řadě. Áčko přešlo přes Uhlířské Janovic, Kosmonosy a následně i v derby mladých nadějí přes svůj B-tým, když ve finálovém turnaji přemohla plná sestava postupně Říčany, Klučov a Roztoky.

Play off - z šance nutnost a její promarnění

   Čtvrté místo bylo po sezónních trablích zázrakem a překvapením. Studená sprcha však čekala v podobě soupeře z Boleslavi. Áčko mělo teoretickou šanci při dobré konstalaci hvězd, ale samo mu příliš nevyšlo vstříc. Na venkovní utkání do Boleslavi vyrazilo v kompletní trojici potencionálně bodujících hráčů, ale viróza Dana Nevřely jej připravila o větší šance. V domácím utkání Zruč svou soupiskovou jedničku postrádala úplně a i přes famózní výkony Fandy Herouta a Pavla Škopka kapitulovala 8:9. Špatná morálka, ukázněnost, zarputilost, cílevědomost vedoucí k zahozené šanci, která vedla v průběhu sezóny ke čtvrtému místu, které je úspěchem a zároveň neúspěchem.

   Áčko tak nevyužilo štěstí, které mu bylo dáno od soupeřů, herní formě přicházející v play off, a tak je pro něj čtvrté místo maximem. Díry v kolektivu a spolehlivost ho bohužel připravili o lepší umístění. Čtvrté místo je však po výkonnostní stránce optimem a splněným cílem v rámci reálných možností. Výrazným zlepšením nálady tak může být čtvrté vítězství ve Středočeském poháru v řadě, které se povedlo dosáhnout trojici Nevřela-Herout-Škopek na závěrečném turnaji v Roztokách.

Zhodnocení účasti jednotlivých hráčů

   A-tým se v průběhu ročníku opíral zejména o dvojici hráčů, kteří odehráli všechna utkání, tj 24!

   Neoficiální vedoucí týmu započal svou sezónu skvěle, když překvapil Radka Pavlíčka z Říčan. Mohl více pomoci k bodům v Hudlicích a Roztokách, ale po celou sezónu si držel pevnou pozici výkonnostní dvojky týmu. Je jedním z hráčů, kteří odehráli 24 utkání, kdy se stal nejlepším deblistou celé divize s bilancí 19:4. Ve 26ti utkání přidal celkem 63 bodů ze čtyřher, což je spolu s nimi více než třetina celkového počtu bodů SKC. Přes Krajské přebory se kvalifikoval a účastnil MČR, zvítězil v celkovém pořadí RP a povedenou sezónu zakončil výbornými výkony v Play off. Se svou sezónou může být ze svého individuálního pohledu naprosto spokojen.

   Pavel Škopek vstoupil do sezóny o několik centimetrů, možná desítek, vyšší, což bylo znát i na jeho výkonnosti. Úvod naznačil výrazné zlepšení, ale následoval strmý pád až pod 35% na vítězství. Přelom roku však zvládl skvěle, našel si přítelkyni, srovnal se s výškou a vše se promítlo do jeho výkonů. V druhé polovině patřil k hráčům s kladnou bilancí dvouher a stupňujícími se výkony a slibnou formou, kterou prokázal zejména v posledních utkání sezóny. Stal se trojnásobným krajským přeborníkem dorostu, nejspolehlivějším členem týmu a může si říct, že se sezónou popral zdařile.

   Daniel Nevřela je i přes fakt, že v lednu oslavil své čtyřicáté narozeniny stále bezesporu velmi kvalitním hráčem, což dokazoval i v sezóně. Spolu s ním v sestavě dokázal A-tým přejít téměř přes všechny překážky s výjimkou Mladé Boleslavi. Výraznou smůlou a oslabením tak byl fakt, že se zúčastnil pouhé poloviny divizních utkání.

   Karel Šmidt vstoupil do sezóny na vrcholu spolehlivosti a slibů, které byly překvapivě plněny. Tlustou černou čáru však udělal v prosinci, kdy se rozhodl doslova utéct za lukrativním německým angažmá bez ohledu na své kamarády, spoluhráče. Jeho čin byl bezesporu zklamáním sezóny nejen pro Áčko, ale pro celý klub.

   V sestavě se dále objevovali jména jako Pavel Jandejsek a Lukáš Kučera. Jako náhradníci a výpomoc z B-týmu se prokázali velice slušně, ovšem zejména prvnímu jmenovanému bohužel chyběla psychická koncice a sebedůvěra, kterou by přeměnil ve vítězství. Výrazným plusem byla jeho spolehlivost a ochota účastnit se všech utkání, kdy tým potřeboval. Naopak to by mohl zlepšit právě Lukáš, který svou šanci několikrát odmítnul.

   Převážně na domácích stolech se objevili i hráči jako Leoš Fiala, který odehrál pouhopouhý jeden zápas a množství jím odehraných utkání je prachmizivý. Áčko tak může vděčit i pomoci ze strany Zdeňka Jandejska, Marka Němce a Václava Herout, kteří doplnili řady Zruče a zamezili jejímu probírání na různých fórech apod., částečně.

   Tímto bych chtěl na závěr poděkovat téměř všem hráčům, kteří se zapojili do fungování Áčka v divizi i poháru a potichu si snad jen přát klidnější sezónu s lepším výsledkem kolektivu jako celku.